Jsem kreativní bytost, která není omezena lidmi, časem ani prostorem. Nejsem definována svými výsledky, nýbrž svým mentálním nastavením a tvůrčím procesem. Jsem člověk Práce grafického designéra, je kreativní činností, která není omezena pracovní dobou, místem ani lidmi, ale omezena pouze naší kreativní myslí. Pracuji v sedě tam, kde je mi zrovna dobře a cítím se komfortně. K mé komfortní zóně se váže i deka, kterou se vždy přikrývám, jelikož po cca půl hodině práce mi bývá často zima. Jediné co mi na dekách vadí, že zakryjí pouze jednu část těla a eliminují používání rukou. Zároveň, když si potřebuji dojít pro dovezené jídlo nebo do samoobsluhy na rohu bloku, nezbývá mi než absolvovat studené převlečení a nepříjemnou cestu. Proto vznikla deka s dírami, díky nimž může člověk pohodlně pracovat aniž by musel zápasit s padajícími konci a odkrytým ramenem. Při zvednutí a dojití do kuchyně si osoba může zavázat tkaničku, nacházející se v horním dílu deky, a mít jistotu, že z ní deka nespadne. Pro delší přesouvání jsem vytvořila pásek, kterým si člověk pojistí okraje, aby si je netahal po zemi. V tu chvíli se z deky stane deko-kabátek vzatelný kamkoliv, kde se bude člověk cítit dobře, bez tahání deky např. na piknik nebo na protažení. Rituální používání deky při práci na sebe navázalo grafickou podobu deky. Grafika se skládá ze dvou poloh. První je poloha koánu: Dodrž pravidlo jeho porušením; která nám připomíná náš neustálý vývoj a chtíč být lepším každý den. Druhá poloha 24/7/365 je otevřené konstatování, že se nemůžeme bránit své neustálé vášni pozorování vizuálů, znaků, ilustrací, knižních podob, a všeobecného tvoření. Mezi těmito statementy se nachází blend symbolických věcí, na které bychom neměli zapomínat při práci.